Dohoda o mlčenlivosti (Non-Disclosure Agreement, NDA) je smlouva, jejímž účelem je chránit důvěrné informace před neoprávněným zveřejněním nebo použitím. V podnikatelské praxi představuje důležitý nástroj ochrany obchodních, technických, finančních a strategických informací.

K předávání citlivých informací dochází například při prodeji společnosti, vstupu investora, due diligence, jednání o obchodní spolupráci, vývoji nových produktů nebo poskytování odborných služeb.

Neoprávněné zpřístupnění těchto informací může způsobit značné ekonomické ztráty, oslabit vyjednávací pozici podnikatele nebo ohrozit jeho konkurenční výhodu.

Správně připravená NDA proto nemá pouze zakazovat zveřejňování informací. Musí také určit, které informace jsou chráněny, kdo k nim může přistupovat, k jakému účelu je lze použít a jaké následky má porušení sjednaných povinností.

Kdy je vhodné uzavřít dohodu o mlčenlivosti?

NDA je vhodné sjednat zejména před zpřístupněním informací, jejichž vyzrazení nebo zneužití by mohlo poškodit obchodní či majetkové zájmy podnikatele.

Typickými situacemi jsou:

• Prodej společnosti nebo její části: zpřístupnění účetních údajů, smluv, informací o zákaznících a obchodní strategii potenciálnímu kupujícímu.
• Investiční jednání: předávání finančních plánů, ocenění společnosti, obchodních modelů a dalších podkladů investorům.
• Due diligence: přístup poradců a dalších osob k interní dokumentaci společnosti.
• Obchodní spolupráce: sdílení cenových podmínek, technických postupů, know-how a informací o zákaznících.
• Vývoj technologií a produktů: ochrana výkresů, zdrojových kódů, výrobních postupů a výsledků výzkumu.
• Spolupráce s dodavateli a externími poradci: předávání informací potřebných k plnění smlouvy.

NDA a ochrana obchodního tajemství

Dohoda o mlčenlivosti úzce souvisí s ochranou obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku.

Obchodním tajemstvím jsou informace, které splňují zákonné znaky, zejména mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné a jejich vlastník odpovídajícím způsobem zajišťuje jejich utajení.

Ne každá informace označená ve smlouvě jako důvěrná je proto automaticky obchodním tajemstvím.

NDA však může chránit také informace, které zákonné znaky obchodního tajemství nesplňují. Smluvní strany si totiž mohou v přípustném rozsahu sjednat širší povinnost mlčenlivosti.

Uzavření NDA současně může představovat jedno z opatření, kterými podnikatel prokazuje snahu o zachování důvěrnosti svého obchodního tajemství.

Proč nestačí univerzální vzor NDA?

Jednotlivé obchodní situace vyžadují odlišnou míru ochrany.

Jinak je vhodné nastavit mlčenlivost při jednorázovém obchodním jednání a jinak při prodeji společnosti, kdy potenciální kupující získává rozsáhlé informace o jejím hospodaření, zákaznících a obchodních vztazích.

Nevhodně připravená NDA může být příliš obecná, obtížně vymahatelná nebo naopak natolik omezující, že komplikuje samotnou obchodní transakci.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat vymezení chráněných informací, povolenému způsobu jejich využití, okruhu oprávněných osob, době trvání mlčenlivosti a smluvním sankcím.

V následujících částech vysvětlujeme, jak NDA správně nastavit, jaká ustanovení jsou pro ochranu podnikatele zásadní a jak postupovat při porušení povinnosti mlčenlivosti.

‍

1. Co musí obsahovat správně připravená NDA?

Dohoda o mlčenlivosti není v českém právu upravena jako samostatný smluvní typ. Zpravidla se uzavírá jako nepojmenovaná smlouva podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku.

Její obsah závisí na účelu, pro který se uzavírá, charakteru chráněných informací a rizicích jejich případného zneužití.

Správně připravená NDA by měla upravovat zejména:

• vymezení důvěrných informací;
• účel, pro který mohou být informace použity;
• okruh osob oprávněných s informacemi nakládat;
• pravidla jejich ochrany a zabezpečení;
• výjimky z povinnosti mlčenlivosti;
• dobu trvání smluvních povinností;
• vrácení nebo zničení poskytnutých informací;
• smluvní pokuty a další následky porušení;
• rozhodné právo a způsob řešení sporů.

Nejdůležitější není délka smlouvy, ale jednoznačné vymezení povinností, jejichž porušení lze následně prokázat a právně postihnout.

2. Jak správně vymezit důvěrné informace?

Vymezení důvěrných informací patří k nejdůležitějším ustanovením NDA.

Pokud je příliš úzké, nemusí chránit všechny informace, které podnikatel skutečně potřebuje utajit. Pokud je naopak neurčité nebo nepřiměřeně široké, může vyvolávat spory o rozsah sjednaných povinností.

Jaké informace lze chránit?

Předmětem NDA mohou být například:

• finanční výsledky, rozpočty a obchodní plány;
• informace o zákaznících, dodavatelích a obchodních partnerech;
• cenové kalkulace a obchodní marže;
• výrobní a technologické postupy;
• software, zdrojové kódy a technická dokumentace;
• investiční strategie a připravované transakce;
• informace získané při due diligence;
• neveřejné smlouvy a interní dokumentace společnosti.

Ochrana se může vztahovat také na informace předané ústně, elektronicky nebo prostřednictvím datového úložiště.

Musí být každá informace označena jako důvěrná?

Nikoliv nutně. Smluvní strany si mohou sjednat, že za důvěrné budou považovány také informace, jejichž neveřejná povaha je zřejmá z okolností.

V praxi je však vhodné kombinovat obecnou definici s konkrétními kategoriemi chráněných informací.

U zvlášť citlivých podkladů může být účelné vést evidenci jejich předání nebo je výslovně označovat.

3. Jednostranná a vzájemná dohoda o mlčenlivosti

Podle charakteru obchodního vztahu se používají dva základní modely NDA.

Jednostranná NDA

Jednostranná NDA ukládá povinnost mlčenlivosti především jedné smluvní straně, která získává důvěrné informace od druhé strany.

Typicky může jít o situaci, kdy vlastník společnosti poskytuje potenciálnímu kupujícímu podklady pro předběžné posouzení akvizice.

Vzájemná NDA

Vzájemná NDA chrání informace poskytované oběma smluvními stranami.

Používá se například při jednání o společném projektu, technologické spolupráci nebo obchodním partnerství, kdy si obě strany předávají citlivé informace.

Kterou variantu zvolit?

Rozhodující je skutečný tok informací.

Vzájemná NDA není automaticky výhodnější. Může vytvářet zbytečné povinnosti i pro stranu, která žádné podstatné důvěrné informace nepřijímá.

U významných transakcí je vhodné rozsah závazků nastavit podle postavení a potřeb jednotlivých stran.

4. Zákaz zveřejnění nestačí: Důležitý je také zákaz použití informací

Častou chybou je NDA, která zakazuje pouze zveřejnění důvěrných informací třetím osobám.

Podnikatele však může poškodit i situace, kdy druhá strana informace nikomu nepředá, ale sama je využije ve svůj prospěch.

Například potenciální kupující může během jednání získat informace o cenotvorbě, zákaznících nebo obchodní strategii společnosti a následně je využít v konkurenčním podnikání.

Omezení účelu použití

NDA by proto měla přesně stanovit, k jakému účelu lze informace používat.

Při prodeji společnosti může být povoleným účelem například výhradně posouzení zamýšlené transakce.

Jakékoliv jiné použití informací by mělo být zakázáno, pokud k němu poskytující strana nedá odpovídající souhlas.

NDA a konkurenční činnost

Samotná NDA zpravidla nepředstavuje obecný zákaz konkurence.

Pokud má smlouva omezovat také konkurenční činnost, oslovování zákazníků nebo zaměstnanců, je nutné taková omezení sjednat samostatně a posoudit jejich přípustnost a přiměřenost.

Zejména nepřiměřeně široké konkurenční doložky mohou být právně problematické.

5. Kdo může získat přístup k důvěrným informacím?

Příjemce informací často potřebuje zpřístupnit dokumentaci svým zaměstnancům, členům orgánů společnosti, advokátům, auditorům nebo finančním poradcům.

NDA by měla určit, za jakých podmínek je takové zpřístupnění přípustné.

Princip nezbytného přístupu

Důvěrné informace by měly být poskytovány pouze osobám, které je skutečně potřebují pro sjednaný účel.

Příjemce by měl zajistit, aby tyto osoby byly odpovídajícím způsobem vázány mlčenlivostí, ať již smluvně, profesní povinností nebo jiným právně relevantním způsobem.

Odpovědnost za další osoby

Je vhodné výslovně upravit, za jakých podmínek odpovídá příjemce za porušení mlčenlivosti osobami, kterým informace zpřístupnil.

Bez takového ustanovení může vzniknout spor o rozsah jeho smluvní odpovědnosti.

6. Výjimky z povinnosti mlčenlivosti

NDA by neměla bez rozlišení zakazovat nakládání se všemi informacemi, které se příjemce kdy dozvěděl.

Obvyklé výjimky se týkají zejména informací, které:

• jsou veřejně dostupné jinak než porušením NDA;
• příjemce prokazatelně znal již před jejich poskytnutím;
• příjemce získal oprávněně od třetí osoby bez povinnosti mlčenlivosti;
• příjemce nezávisle vytvořil bez využití chráněných informací;
• musí být zpřístupněny na základě právního předpisu nebo závazného rozhodnutí příslušného orgánu.

Povinné zpřístupnění informací

Pokud musí příjemce informace předat soudu, správnímu orgánu nebo jinému oprávněnému subjektu, měla by NDA upravovat postup takového zpřístupnění.

V zákonem přípustném rozsahu může být vhodné požadovat předchozí informování poskytující strany a omezení předávaných informací na nezbytný rozsah.

NDA nesmí bránit splnění zákonných povinností ani zákonem chráněným oznámením.

7. Jak dlouho má povinnost mlčenlivosti trvat?

Doba mlčenlivosti by měla odpovídat povaze chráněných informací a účelu jejich poskytnutí.

U některých obchodních informací může jejich ekonomická hodnota rychle zaniknout. Jiné informace, například výrobní postupy nebo dlouhodobé obchodní strategie, mohou vyžadovat ochranu po podstatně delší dobu.

Mlčenlivost po skončení spolupráce

Je důležité výslovně upravit, zda povinnost mlčenlivosti pokračuje i po ukončení obchodního jednání nebo jiné spolupráce.

Ukončení jednání totiž samo o sobě nemusí znamenat, že důvěrné informace přestaly být citlivé.

Časově neomezená mlčenlivost

Časově neomezenou povinnost nelze považovat za automaticky neplatnou, její přiměřenost a vymahatelnost však závisí na konkrétních okolnostech.

U obchodního tajemství může být vhodné navázat ochranu na dobu, po kterou informace skutečně splňují jeho zákonné znaky.

8. Smluvní pokuta za porušení NDA

Smluvní pokuta je jedním z nejvýznamnějších nástrojů smluvního zajištění mlčenlivosti.

Podle § 2048 občanského zákoníku lze sjednat, že při porušení určité smluvní povinnosti vznikne povinnost zaplatit smluvní pokutu.

Její praktickou výhodou je, že věřitel nemusí pro vznik nároku na smluvní pokutu prokazovat vznik škody.

Musí však prokázat skutečnosti rozhodné pro vznik nároku, zejména porušení zajištěné povinnosti.

Jak určit výši smluvní pokuty?

Výše pokuty by měla odpovídat významu chráněných informací, charakteru transakce a možným následkům jejich zneužití.

Jinak bude vhodné nastavit pokutu u běžné dodavatelské spolupráce a jinak při zpřístupnění strategických informací o společnosti v rámci významné akvizice.

Nepřiměřená smluvní pokuta

Podle § 2051 občanského zákoníku může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit.

Samotné sjednání mimořádně vysoké částky proto nezaručuje odpovídající ochranu.

Smluvní pokuta a náhrada škody

Zásadní je vztah smluvní pokuty k náhradě škody.

Podle § 2050 občanského zákoníku platí, že je-li sjednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje, pokud si strany nesjednají něco jiného.

Pokud má podnikatel požadovat vedle smluvní pokuty také náhradu škody, je vhodné toto právo výslovně upravit.

9. Jak postupovat při porušení dohody o mlčenlivosti?

Porušení NDA může mít podobu neoprávněného zveřejnění informací, jejich použití pro jiný účel nebo zpřístupnění neoprávněné osobě.

Z právního hlediska je zásadní rychlost reakce a zajištění důkazů.

Zajištění důkazů

Podnikatel by měl zdokumentovat zejména:

• jaké informace byly chráněny;
• komu a kdy byly poskytnuty;
• jaká povinnost byla porušena;
• jakým způsobem došlo ke zveřejnění nebo zneužití;
• jaké následky porušení způsobilo.

Uplatnění smluvních nároků

Podle obsahu NDA lze zvažovat požadavek na ukončení porušování povinností, zaplacení smluvní pokuty nebo náhradu škody.

Pokud jednání současně představuje neoprávněné nakládání s obchodním tajemstvím, mohou přicházet v úvahu také další nároky podle příslušných právních předpisů.

Předběžné opatření

V naléhavých případech může být vhodné zvážit návrh na předběžné opatření, jehož cílem je zabránit pokračování určitého jednání ještě před konečným rozhodnutím soudu.

Jeho nařízení však závisí na splnění zákonných procesních podmínek.

10. NDA při prodeji společnosti a due diligence

Při prodeji společnosti bývá NDA jedním z prvních právních dokumentů, které strany uzavírají.

Potenciální kupující může v rámci due diligence získat přístup k informacím, které mají pro prodávajícího značnou obchodní hodnotu.

Může jít například o hospodářské výsledky, smlouvy se zákazníky, cenové modely, obchodní plány nebo informace o zaměstnancích.

Ochrana prodávajícího

Prodávající by měl zajistit, aby kupující mohl informace využívat pouze k posouzení zamýšlené transakce.

Zvláštní pozornost vyžadují situace, kdy je potenciální kupující současně konkurentem prodávané společnosti.

Virtuální datová místnost

Při významnějších transakcích je vhodné kombinovat NDA s technickými a organizačními opatřeními.

Patří mezi ně například řízení přístupových oprávnění, evidence přístupu k dokumentům, omezení stahování nebo postupné zpřístupňování nejcitlivějších informací.

Co když k prodeji nedojde?

NDA by měla výslovně řešit povinnosti stran také pro případ, že jednání skončí bez uzavření transakce.

Zejména je vhodné upravit zákaz dalšího použití informací, jejich vrácení nebo odstranění a trvání mlčenlivosti.

11. NDA při jednání s investorem

Při získávání investora může podnikatel předávat obchodní plány, finanční projekce, informace o technologii nebo zákaznické základně.

Ne každý investor však bude ochoten podepsat rozsáhlou NDA již před úvodním jednáním.

Přiměřený rozsah ochrany

V praxi je proto vhodné rozlišovat informace, které lze sdělit v úvodní prezentaci, a citlivé informace poskytované až v pozdější fázi jednání.

Předání nejdůležitějšího know-how nebo neveřejných obchodních dat by mělo být spojeno s odpovídající smluvní a technickou ochranou.

Cílem je chránit podnikatele, aniž by nepřiměřené smluvní požadavky znemožňovaly samotné investiční jednání.

12. NDA, zaměstnanci a externí spolupracovníci

Povinnost mlčenlivosti se často řeší také v pracovněprávních a dodavatelských vztazích.

U zaměstnanců je nutné respektovat zvláštní pravidla pracovního práva a nelze bez dalšího převzít obchodní NDA určenou pro vztahy mezi podnikateli.

Zaměstnanci

Zaměstnanci mají určité povinnosti chránit oprávněné zájmy zaměstnavatele již ze zákona.

Samostatná dohoda může tyto povinnosti v přípustném rozsahu konkretizovat, zejména pokud zaměstnanec pracuje s citlivými obchodními informacemi.

Při sjednávání smluvních sankcí je však nezbytné respektovat omezení zákoníku práce. Běžnou smluvní pokutu za porušení mlčenlivosti nelze vůči zaměstnanci sjednávat stejným způsobem jako v B2B vztazích.

Externí spolupracovníci

U externích dodavatelů, konzultantů a dalších podnikatelů lze pravidla mlčenlivosti sjednat samostatnou NDA nebo jako součást hlavní smlouvy.

Důležité je upravit také nakládání s dokumenty, přístup dalších osob a případné využívání subdodavatelů.

13. NDA a GDPR: Dvě odlišné oblasti ochrany

Dohoda o mlčenlivosti a ochrana osobních údajů podle GDPR nejsou totéž.

NDA upravuje smluvní povinnost chránit důvěrné informace.

GDPR naproti tomu stanoví pravidla pro zpracování osobních údajů, včetně požadavků na právní základ zpracování, zabezpečení a práva subjektů údajů.

Kdy NDA nestačí?

Pokud jedna společnost zpracovává osobní údaje pro jinou společnost jako její zpracovatel, může být nezbytné uzavřít smlouvu podle čl. 28 GDPR.

Samotná NDA takovou smlouvu nenahrazuje.

Při due diligence je navíc vhodné posoudit, zda a v jakém rozsahu lze osobní údaje vůbec zpřístupnit.

14. Nejčastější chyby při přípravě NDA

Příliš obecná definice důvěrných informací

Smlouva nemusí umožnit spolehlivě určit, jaké konkrétní informace byly chráněny.

Chybějící zákaz použití informací

NDA zakazuje zveřejnění, ale dostatečně neřeší jejich využití pro vlastní obchodní účely příjemce.

Nejasná odpovědnost za poradce a další osoby

Informace jsou předávány dalším subjektům, aniž by byly dostatečně upraveny podmínky jejich přístupu a odpovědnost za porušení.

Nevhodně nastavená smluvní pokuta

Pokuta je nepřiměřená, neurčitá nebo nezohledňuje vztah k náhradě škody.

Chybějící pravidla po skončení jednání

Smlouva neřeší vrácení dokumentace, odstranění kopií ani pokračování povinnosti mlčenlivosti.

Použití zahraničního vzoru bez právní revize

NDA převzatá z angloamerického prostředí může obsahovat ustanovení, jejichž význam nebo účinky se podle českého práva liší.

Zvláštní pozornost zasluhují smluvní sankce, odpovědnost, rozhodné právo a řešení sporů.

15. Jak připravit NDA, která skutečně chrání podnikatele?

Příprava NDA by měla začít identifikací informací, které mají pro podnikatele největší obchodní hodnotu.

Následně je vhodné určit, komu budou předány, k jakému účelu, po jakou dobu a jaké následky by mohlo mít jejich neoprávněné použití.

Podle těchto okolností je nutné nastavit rozsah mlčenlivosti, výjimky, smluvní sankce a další ochranná opatření.

U významných transakcí by NDA měla být součástí širšího systému ochrany informací, který zahrnuje také řízení přístupů, evidenci předaných dokumentů a vhodné technické zabezpečení.

Dobře připravená NDA nemá pouze vytvořit nárok na smluvní pokutu po porušení mlčenlivosti. Jejím hlavním účelem je předcházet zneužití informací a chránit ekonomickou hodnotu podnikání.

‍

‍

KLB REAL poskytuje právní poradenství při přípravě, revizi a vyjednávání dohod o mlčenlivosti (NDA) a při ochraně důvěrných obchodních informací.

Při přípravě smluvní dokumentace posuzujeme nejen její právní správnost, ale především skutečná rizika vyzrazení nebo zneužití informací a možnosti účinného vymáhání sjednaných povinností.

Příprava a revize dohod o mlčenlivosti

Připravujeme jednostranné i vzájemné NDA podle charakteru obchodního vztahu a povahy předávaných informací.

Zaměřujeme se na přesné vymezení důvěrných informací, účel jejich použití, okruh oprávněných osob, dobu trvání mlčenlivosti a pravidla nakládání s dokumentací po skončení spolupráce.

NDA při prodeji společností a due diligence

Pomáháme nastavit ochranu informací při prodeji obchodních společností, vstupu investorů a dalších podnikových transakcích.

Zvláštní pozornost věnujeme situacím, kdy potenciální kupující nebo investor získává přístup k obchodně citlivým údajům, například o zákaznících, cenotvorbě, hospodaření nebo obchodní strategii společnosti.

Posuzujeme také pravidla zpřístupňování informací poradcům a dalším osobám účastnícím se transakce.

Ochrana obchodního tajemství a know-how

Pomáháme podnikatelům identifikovat informace, které vyžadují smluvní ochranu, a nastavit pravidla jejich poskytování obchodním partnerům, dodavatelům a externím spolupracovníkům.

Při ochraně obchodního tajemství zohledňujeme požadavky § 504 občanského zákoníku i praktickou potřebu prokazovat, že podnikatel přijal odpovídající opatření k zachování důvěrnosti informací.

Smluvní pokuty a odpovědnost za porušení mlčenlivosti

Prověřujeme a připravujeme ustanovení o smluvních pokutách, náhradě škody a dalších následcích porušení NDA.

Důležitá je zejména přiměřenost smluvních sankcí, jejich vymahatelnost a správné nastavení vztahu mezi smluvní pokutou a nárokem na náhradu škody.

NDA v obchodních a dodavatelských vztazích

Připravujeme ustanovení o mlčenlivosti jako součást smluv o spolupráci, dodavatelských smluv, smluv o poskytování služeb a dalších obchodních ujednání.

Posuzujeme také ochranu informací předávaných subdodavatelům, poradcům a dalším osobám zapojeným do plnění smlouvy.

Řešení sporů při porušení NDA

Poskytujeme právní podporu při podezření na neoprávněné zveřejnění nebo využití důvěrných informací.

Posuzujeme možnosti uplatnění smluvních pokut, náhrady škody a dalších právních nároků, včetně ochrany obchodního tajemství.

Potřebujete chránit důvěrné informace při obchodním jednání?

Při prodeji společnosti, jednání s investorem nebo předávání citlivého know-how může mít nevhodně připravená NDA významné ekonomické důsledky.

Kontaktujte KLB REAL, pokud potřebujete připravit nebo zkontrolovat dohodu o mlčenlivosti, nastavit ochranu obchodního tajemství nebo řešit porušení povinnosti mlčenlivosti.

‍

• gdpr-pro-podnikatele-bezpecna-prace-s-osobnimi-udaji
• https://www.klbreal.cz/clanky/co-je-akcionarska-smlouva-nebo-dohoda-spolecniku
• https://www.klbreal.cz/clanky/nekala-soutez-a-nekale-obchodni-praktiky

Co je dohoda o mlčenlivosti (NDA)?

Dohoda o mlčenlivosti (Non-Disclosure Agreement, NDA) je smlouva, kterou se jedna nebo více stran zavazuje chránit vymezené důvěrné informace před neoprávněným zveřejněním nebo použitím. Využívá se zejména při obchodních jednáních, prodeji společností, investičních transakcích a spolupráci s dodavateli.

Je uzavření NDA povinné?

Obecná zákonná povinnost uzavřít NDA neexistuje. Ochrana některých důvěrných informací však může vyplývat přímo ze zákona, například podle § 1730 odst. 2 občanského zákoníku při jednání o smlouvě. Samostatná NDA umožňuje přesněji vymezit povinnosti stran, dobu ochrany a následky jejich porušení.

Je NDA právně vymahatelná?

Ano, pokud je platně sjednána a její obsah umožňuje určit povinnosti smluvních stran. Při porušení NDA lze podle konkrétního znění smlouvy a okolností případu požadovat například smluvní pokutu nebo náhradu škody. Pro úspěšné uplatnění nároků je důležité prokázat porušení příslušné povinnosti.

Jak vysoká může být smluvní pokuta za porušení NDA?

Zákon nestanoví obecnou maximální částku smluvní pokuty v běžných obchodních vztazích. Její výše by však měla odpovídat významu chráněných informací a okolnostem smluvního vztahu. Podle § 2051 občanského zákoníku může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit.

Lze požadovat smluvní pokutu i náhradu škody?

Ano, ale je důležité správné znění NDA. Podle § 2050 občanského zákoníku totiž při sjednání smluvní pokuty standardně nevzniká právo na náhradu škody způsobené porušením povinnosti, kterou smluvní pokuta zajišťuje. Smluvní strany si však mohou sjednat odlišnou úpravu, která umožní požadovat také náhradu škody.

Jak dlouho platí dohoda o mlčenlivosti?

Doba trvání mlčenlivosti závisí na smluvním ujednání a povaze chráněných informací. Povinnost mlčenlivosti může pokračovat i po skončení obchodního jednání nebo spolupráce. U obchodního tajemství je vhodné zohlednit dobu, po kterou informace skutečně splňují zákonné podmínky jeho ochrany.

Jaký je rozdíl mezi NDA a obchodním tajemstvím?

Obchodní tajemství je chráněno zákonem, pokud splňuje podmínky § 504 občanského zákoníku. NDA je smluvní nástroj, kterým si strany upravují ochranu důvěrných informací. NDA může chránit i informace, které nejsou obchodním tajemstvím. Její uzavření může zároveň představovat jedno z opatření k zachování utajení obchodního tajemství.

Je vhodné podepsat NDA před prodejem společnosti nebo due diligence?

Ano. Před zpřístupněním citlivých informací potenciálnímu kupujícímu nebo investorovi je vhodné upravit jejich ochranu smluvně. NDA by měla zejména omezit použití informací na posouzení zamýšlené transakce, upravit přístup poradců a dalších osob a stanovit pravidla pro případ, že k transakci nedojde.

Může NDA zakázat použití informací, nejen jejich zveřejnění?

Ano. NDA může obsahovat jak zákaz neoprávněného zpřístupnění informací, tak zákaz jejich použití k jinému než sjednanému účelu. Toto rozlišení je důležité například při jednání s konkurentem, který by mohl získané obchodní informace využít ve vlastní podnikatelské činnosti.

Co dělat, když druhá strana poruší NDA?

Nejprve je vhodné zajistit důkazy o předání chráněných informací a o porušení sjednaných povinností. Následně je nutné posoudit obsah NDA a dostupné právní nároky, zejména smluvní pokutu, náhradu škody nebo požadavek na ukončení protiprávního jednání. V naléhavých případech může připadat v úvahu také návrh na předběžné opatření.

‍